|
|
Příčiny války v Iráku: Proč se administrativa USA rozhodla zahájit válku v Iráku v roce 2003
Bartková Sodomová, Renáta ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Studie s názvem "Příčiny války v Iráku: Proč se administrativa USA rozhodla zahájit válku v Iráku v roce 2003" představuje pět příčin a sedmnáct subpříčin války vycházejících ze studie Stephena Van Every, ale i dalších autorů, a na jejich základě analyzuje chování administrativy USA (rovinu státní) a některé kroky prezidenta G. W. Bushe (rovinu osobnostní). Cílem je objasnit, proč se USA rozhodly zaútočit na Irák v roce 2003. Metodologie výzkumu spočívá v obsahové analýze textů. Příčiny jsou podrobeny rozboru vzhledem k jejich teoretickému ukotvení.
|
|
|
The Role of the US in NATO: How Did It Change after 9/11 under Bush Administration
Štverková, Iva ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat zahraniční politiku prezidenta G.W. Bushe po 11. září 2001 a její dopady pro Severoatlantickou alianci. Spojené státy po teroristických útocích prošly šokem, který způsobil přijetí tzv. "válečné mentality", jež se projevovala tlakem veřejnosti a médií na to, aby vláda rychle podnikla razantní kroky. To mělo za následek řadu ad hoc rozhodnutí přijatých bez řádné analýzy a zvážení následků. Bushova vláda používala po 11. září černobílou rétoriku a zjednodušovala válku proti terorismu na válku dobra proti zlu. Spojené státy za Bushovy vlády nepovažovaly mezinárodní instituce za důležité a místo nich preferovaly bilaterální spolupráci. Opomíjením Aliance ovšem Washington NATO podkopával. Evropa se Spojenými státy soucítila a od prvního dne USA podporovala, avšak evropští členové NATO a Washington vnímali hrozbu ze strany Iráku odlišně, a proto se nemohli shodnout na společném řešení. Kroky, které Američané podnikli v Afghánistánu a Iráku, v kombinaci se zdrženlivostí Evropy plně podpořit válku proti terorismu, měly za následek vyhrocení vztahů mezi členy Aliance. Čím více se Spojené státy blížily vojenskému zásahu v Iráku a tudíž vedení dvou velkých válek, tím více začaly oceňovat roli, kterou může NATO hrát. Evropané na druhou stranu nikdy nezapomněli na to, že...
|
|
|
Hard power a sotf na poč. 21. století
Najmanová, Karolína ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce se podrobně věnuje institutu moci.Pojednává o historickém pojetí moci a způsobech, jakými je definována a pojímána napříč humanitními disciplínami. Zvláštní důraz je kladen na využití moci v rámci mezinárodních vztahů. V souvislosti s dějinným vývojem na přelomu tisíciletí se hlavní část práce věnuje konceptu amerického politologa J. S. Nyeho, Jr., který hovoří o třech druzích moci -- hard power (tvrdé moci), soft power (měkké moci) a smart power (chytré či inteligentní moci). Tento koncept je pak aplikován na zahraniční politiku Spojených států amerických, a zejména na administrativu prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy. Hlavním cílem práce je analyzovat výsledky přístupů k využívání moci a vyvodit obecné závěry pro její používání na začátku 21. století.
|
|
|
Proměny zahraniční politiky USA: analýza základních pramenů
Zákoutská, Eva ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Školkayová, Marta (oponent)
Hlavním tématem tohoto textu je analýza projevů G. W. Bushe, která je zaměřena na dokumenty Zprávy o stavu unie. Náplní práce je rozbor základních pojmů a zhodnocení, v jaké souvislosti se v dokumentech objevují. Jedním z témat je zachycení měnícího se obrazu nepřítele Spojených států amerických tak, jak je interpretován prezidentem. Teoretický rámec této práce je vymezen dvěma úvodními kapitolami, které se zabývají historickými kořeny Spojených států amerických a událostmi osmi let, kdy zastával úřad prezidenta G. W. Bush.
|
host ::
RSS.